close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1. kapitola

28. ledna 2011 v 17:40 | Kriss |  Svačina nade vše!!
Bylo pátek odpoledne a v malé vesničce, blízko Ankh-Morporku, právě svačil menší chlapík jménem Jack Cibulka. Vše se na první pohled zdálo stejné, jako každý jiný den, až na jednu malou výjimku. No abychom neodbočovali, vrátíme se zpět k Jackovi a jeho svačině. Svačina. Pod pojmem svačina si skoro každý člověk představí odpolední odpočinek u šálku kávy


a nějakého toho kousku sušenky. Jenže pro Jacka Cibulku to byl nejdůležitější moment celého dne. Pečlivě se na něj připravoval a asi od svých pěti let nevynechal jedinou svačinu. Na každý den v týdnu měl připravená svá ovlíbená jídla. Zrovna na pátek připadlo to nejlepší z nabídky, smažená žabí stehýnka s kouskem másla rozpuštěného na pár oválcích čerstvých brambor. Toto jídlo na pátek nepadlo náhodně, protože Jack měl pátek nejraději. Vždycky říkával, že v pátek je už člověk v klidu, nikam nespěchá, a jako malé dítě byl rád, že další dva dny nemusí do školy. Jack nenáviděl když jej někdo u svačiny vyrušil. Byl pak stále se vším nespokojený a celý další týden nedokázal pozřít ani jedno sousto. Dalo by se říct, že svačina pro něj znamenala vše.
Dnešní den a jeho další svačina vypadaly jako sen, který se Jackovi ještě nezdál.

"Tak", řekl si Jack sám sobě.
"Ještě něco tomu chybí...a už to mám!!", dodal.
Jack pomalu a nejistě, jakoby se něčeho bál, otevřel dveře a vyšel na zahradu, kde uřízl svazek květin. Donesl je do domu, dal do vázy a vesele pronesl
" Tak teď je to ono".
Lehce usedl na židli, jakoby byla vyrobena z toho nejtenčího papíru a každou chvíli by se měla routrhnout, polámat či skrčit. Rozhodl se, že dneska posvačí v klidu, nic a nikdo ho nebude rušit. V tom se ale mýlil. Sotva už se chystal strčit první sousto do úst rozdrnčel se zvonek a Jack se lekl, až upustil vidličku na zem. Byl tak naštvaný, že mu to nejlepší z celého jídla upadlo někam za stůl do prachu a špíny, až skoro zapomněl na zvonek. Sotva se vyhrabal zpět na židli se svou vidličkou v ruce a už už se chystal sfouknout prach z kousku žabího stehýnka, tak zase jakoby naschvál znovu zvonek zazvonil. Rozhodl se tedy zajít ke dveřím, aby mohl v klidu pokračovat ve své velmi pečlivě nachystané svačině. Došel tedy ke dveřím a otevřel je. Vůbec mu nedocházelo, kdo za nimi je a hned po něm začal hulákat, jako co si sakra myslí jej vyrušovat od svačiny. Když už se vzpamatoval, tak si právě uvědomil, na koho že to řval. Byl to někdo, koho by Jack u dveří svého domu v tuhle dobu nikdy nečekal. Byl to pošťák, který vypadal tak vyděšeně, až si Jack chvíli myslel, že uteče a už se nevrátí. Roztřeseným hlasem Jackovi objasnil věc, kvůli které vlastně vůbec zvonil. Šlo o balíček. Mno balíček, on to byl vlastně balík.Velký balík. Spíše by se dalo říct, že to byl obrovský balík. Jack vůbec netušil, co to je a ani by ho ve snu nenapdlo, že by mu někdo něco, tak velkého posílal.
Jack pohlédl na obří balík, který ležel u jeho prahu. Zpoza něho se ozýval hlas pošťáka, který zdál velmi unaven taháním balíku. Jack podepsal dodávku a snažil se balík odstrkat do domu. S nechutí ze sebou zabouchl dveře, dotlačil balík doprostřed pokoje a celý zpocený se svalil do křesla, jehož potah vypadal jako velmi zastaralá, poněkud "vyblitá" oranžová. Seděl a ani se nepohnul. Jen jeho hrudník se rychlým kmitáním zdvihal nahoru a pomalu klesal dolů. V místnosti byl klid. Bylo by slyšet spadnout špendlík na zem. Najednou Jack otevřel oči, jakoby ho něco nutilo. A už věděl co. Balík se z ničeho nic začal pohybovat po místnosti, jakoby chtěl utéct, ale přes tlusté stěný krabice, nemohl najít dveře. Jack pomalu vstal, díval se na balík a začal přemýšlet, co to tam může být. Měl různé návrhy.
"Žeby tam byl orel?", řekl si sám sobě.
"Ne, proč by mi někdo posílal orla?", hned o tom přestal uvažovat.
Rozhodl se tedy zjistit to, co tam dokola po pokoji běhá. Krabice se nechtěla zastavit, vypadalo to, že se nezastaví až do zítřejšího rána.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Traktůůrek Traktůůrek | Web | 9. února 2011 v 20:21 | Reagovat

Kájo? :D Máš to tu božské. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama